Výzkum cirkadiánních rytmů, spánkové a senzorické deprivace

Jménem výzkumného týmu z Ústavu fyziologie a patofyziologie Lékařské fakulty a Katedry psychologie Filozofické fakulty, Ostravské Univerzity bychom rádi představili výzkum pod laickým názvem „Terapie tmou“. Terapie tmou je stále více populární metoda, dostává se do povědomí široké veřejnosti. Ovšem informace o ní bývají spíše útržkovité, nejednotné, vědecky málokdy ověřené. I v odborných kruzích panuje neinformovanost o reálných účincích této metody, což pak vede mnohdy k nepodloženým závěrům. Našim záměrem je pokračovat v budování a prohlubování systematického mezioborového výzkumu této techniky (spojení psychologických a medicínských účinků). Výzkum probíhá již čtvrtým rokem, přičemž současná fáze naše zkoumání konečně posunuje na úroveň mezinárodního významu. Údaje vzniklé z této studie však neslouží pouze k akademickým účelům. Naše vize je položit základy použitelné nejen jako relevantní vodítka pro širokou veřejnost, ale také možnosti cílených specifických intervencí pro terapeutické účely u klinických populací.

Co je to tzv. Terapie tmou (TT)?
Terapie tmou, která je v České republice, na Slovensku a v Německu stále známější mezi laickou i odbornou veřejností, znamená záměrný a dobrovolný pobyt jednotlivce v bezpečném a příjemném prostředí bez přítomnosti světla, s minimem zvukových podnětů a o samotě. Odborně se řadí mezi techniky REST (restricted environmental stimulation neboli omezenou/sníženou zevní stimulaci) a neznamená nic složitějšího, než je maximální možná redukce především zrakových a sluchových, ale i ostatních smyslových podnětů, při zachování maximálního možného komfortu a bezpečí. Mezi tuto redukci zevních podnětů patří také sociální podněty – kromě kontaktu s opatrovníkem v průběhu pobytu nemá jedinec kontakt s nikým jiným (samozřejmě kromě sebe sama – což je velmi podstatné a v dnešní době velmi nedostatkové), nemá tedy po tento čas ani žádné povinnosti v zevním světě.

Cílem studie je sledovat a vyhodnocovat efekt senzorické deprivace na vybrané fyziologické parametry u lidí, a její potenciál na desynchronizaci cirkadiánních rytmů. Principem studie je senzorická deprivace, která by probíhala na modelu tzv. Terapie tmou (CHAMBER REST), během vystavění člověka pobytu v absolutní tmě, a za minimálních vnějších zvukových podnětů, po předem stanovenou dobu. V případě studie se jedná o 96 hodin dlouhé pobyty. Mezi sledované parametry byly zařazeny elektrokardiografie (EKG), měření srdeční variability (HRV), měření tlaku krve a monitorování hladiny kortizolu a melatoninu, jakožto možných ukazatelů změn cirkadiánních rytmů, odchylkami od jejich fyziologických hodnot. Dále byla zařazena mezi sledované parametry i zraková perimetrie pro sledování účinků tmy na zrakový aparát a případné změny v jeho fungování, při takto dlouhé visuální deprivaci.

Kontakty pro veřejnost a partnery
Jak se k nám dostanete?

Zveřejněno / aktualizováno: 11. 07. 2019