1.1. Dosažení středoškolského vzdělání

1.1.1. Dosažení středoškolského vzdělání v České republice

[1] Podmínka pro bakalářské studijní programy a nenavazující magisterské studijní programy mimo oblast umění: Každý uchazeč musí dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou.

[1.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[1.2] Doklad prokazující splnění podmínky: Vysvědčení o maturitní zkoušce.

[2] Podmínka pro bakalářské studijní programy a nenavazující magisterské studijní programy pouze pro oblast umění: Každý uchazeč musí dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři, nebo (výjimečně) nemusí vůbec dosáhnout středního vzdělání, nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

[2.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[2.2] Doklad prokazující splnění podmínky: Vysvědčení o maturitní zkoušce, nebo vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři, nebo diplom absolventa konzervatoře.

1.1.2. Dosažení středoškolského vzdělání mimo Českou republiku

[1] Podmínka pro bakalářské studijní programy a nenavazující magisterské studijní programy pro všechny oblasti vzdělávání: Každý uchazeč musí dosáhnout střední vzdělání s maturitní zkouškou.

[1.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[1.2] Způsob splnění podmínky: Absolvování studia ve středoškolském studijním programu.

[1.3] Místo (instituce) splnění podmínky: zahraniční střední škola, mezinárodní střední škola, evropská škola, škola s povolením MŠMT pro plnění povinné školní docházky.

[1.4] Doklad prokazující splnění podmínky: Rozhodnutí Krajského úřadu o rovnocennosti zahraničního středoškolského vzdělání, doklad o udělení Evropského bakalaureátu, zahraniční doklad o zahraničním středním vzdělání.

[1.5] Zvláštní možnost ověření splnění podmínky: Každá vysoká škola s institucionální akreditací je povinna ověřovat splnění podmínky vlastním posuzováním výlučně pro účely přijímacího řízení do studijních programů uskutečňovaných jí samotnou, či uskutečňovaných kteroukoliv její fakultou.

[1.6] Zvláštní možnost ověření splnění podmínky na Ostravské univerzitě: Postup ověřování splnění podmínky je vymezen (definován) v interním řídicím aktu Ostravské univerzity, kterým je Opatření rektora č. 69/2019 s účinností od 13. května 2019. Za úkony spojené s posouzením získaného vzdělání bude stanoven poplatek rektorem OU, přičemž maximální výše poplatku činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2 zákona.

Ochrana a podpora zdraví – prezenční forma

[1] Písemná část přijímací zkoušky má podobu písemného znalostního elektronického testu vyplňovaného uchazeči na počítačích umístěných v prostorách fakulty/univerzity s volbou odpovědí, kdy pouze jedna odpověď bude správná. Každá otázka bude mít pouze jednu správnou odpověď, za níž se bude považovat ta nejvíce správná a nejvíce vystihující odpověď na danou otázku.

[2] Obsah písemného testu: biologie a chemie v rozsahu středoškolského učiva. Písemný test bude mít 30 otázek. Za každou správnou odpověď bude přidělen 1 bod.

[3] Každý uchazeč může získat v této části přijímací zkoušky nejvýše 60 bodů.

[4] Každý uchazeč, který získá méně než 16 bodů v této části přijímací zkoušky, nesplnil přijímací zkoušku a nebude přijat ke studiu, přičemž jsou stanoveny dílčí limity jednotlivých písemných testů, jež je nutné rovněž splnit – biologie (minimum = 10 bodů), chemie (minimum = 6 bodů).

[5] Pořadí uchazečů u přijímacího řízení bude stanoveno součtem získaných bodů z jednotlivých částí přijímací zkoušky.

Přijímací zkouška nemůže být prominuta.

Biologie:

• Obecná charakteristika živých soustav (Obecné vlastnosti organismů. Látkové složení živých soustav. Charakteristika jednobuněčných a mnohobuněčných organismů. Nebuněčné organismy. Hierarchie organismů podle složitosti.
• Přehled živých organismů (Systematické kategorie organismů. Biologický druh. Baktérie. Sinice. Prvoci. Plísně).
• Buňka (Charakteristika prokaryotické a eukaryotické buňky. Biomembrány. Cytoskelet. Buněčné organely. Chemické složení – nukleové kyseliny, bílkoviny, sacharidy. Buněčný metablismus. Přeměny energií. Dělení buněk. Chromozómy. Buněčné dělení. Rozmnožování.)
• Genetika (Dědičnost a proměnlivost. Rozmnožování pohlavní a nepohlavní. Základní genetické pojmy. Genetická informace a genetický kód. Gen a jeho exprese. Uložení genů v chromosomu. Prokaryontní chromosom. Eukaryontní chromosom. Karyotyp. Diploidní a haploidní počet chromosomů. Meióza. Segregace a kombinace chromosomů. Chromosomové určení pohlaví. Křížení. Dominance a recesivita. Mendelovy zákony. Autosomální dědičnost. Gonosomální dědičnost. Mutace. Mutagenní faktory v životním prostředí člověka. Genetická struktura populace. Lékařský význam genetiky. Genetické příklady: molekulární základy dědičnosti, buňka a dědičnost, dědičnost mnohobuněčného organismu, genetická proměnlivost. Příklady z genetiky člověka. Dědičnost krevních skupin, barvy očí, leváctví, vývojových vad prstů, hemofílie, daltonismu. Dědičnost v  populaci organismů.)
• Evoluce (Základní představy o vzniku života. Geologický vývoj Země a vývoj života. Nejstarší formy života. Darwinova evoluční teorie. Základní paleoantropologické nálezy. Vývojová linie člověka.)
• Biologie člověka (Opěrná a pohybová soustava. Vnitřní prostředí organismu. Krev. Obranné reakce organismu. Krevní skupiny. Krevní převod. Oběhová soustava a její funkce. Míza a mízní oběh. Dýchací soustava a její funkce. Trávící soustava a její funkce. Vylučovací soustava. Přeměna látek a energií v lidském organismu. Funkce jater. Tělesná teplota a její udržování. Hormonální řízení činnosti organismu. Řízení činnosti vnitřních orgánů. Nervová soustava. Nervové řízení činnosti organismu. Čidla. Vyšší nervová činnost. Rozmnožovací soustava ženy a muže. Ontogeneze a nitroděložní vývoj člověka. Těhotenství. Dědičné choroby. Genetické poradenství.)

Chemie:

• Obecná chemie a anorganická chemie (Základní charakteristika látek - hmotnost a relativní hmotnost atomů a molekul, látkové množství, Avogadrova konstanta, molární hmotnost, normální molární objem plynů. Názvy a chemické vzorce anorganických sloučenin. Výpočty z chemických vzorců. Chemické rovnice. Výpočty hmotností, látkových množství. Stavba atomu. Valenční elektrony. Periodická soustava prvků, s, p, d prvky. Elektronegativita prvku. Chemická vazba iontová a kovalentní, polarita vazby. Kovalentní vazba. Koordinační vazba. Směrová orientace vazeb, hybridizace atomových orbitalů, polarita molekuly. Mezimolekulové vazebné síly. Roztoky - vyjadřování složení roztoků hmotnostním zlomkem, hmotnostní koncentrací a látkovou koncentrací, výpočty. Ekvivalentní látková množství u neutralizačních reakcí (neutralizační titrace). Neelektrolyty a elektrolyty, elektrolytická disociace, elektrolyty silné a slabé. Koncentrace iontů v roztocích silných elektrolytů. Typy chemických reakcí. Protolytické reakce. Silné kyseliny a zásady, disociační konstanta slabých kyselin a zásad. Autoprotolýza vody a iontový součin vody. Koncentrace vodíkových iontů a pH. Roztoky silných kyselin a zásad - výpočty. Hydrolýza solí. Oxidačně redukční reakce, činidla, počty vyměněných elektronů a koeficienty v chemických rovnicích. Termochemické rovnice a energetická bilance reakcí, reakční teplo. Vliv reakčních podmínek na rychlost chemických reakcí. Chemická rovnováha a rovnovážná konstanta, vlivy porušující rovnovážný stav. Skupiny prvků periodické soustavy (prvky hlavních skupin a prvky přechodné, rozložení kovů a nekovů). Vodík a kyslík, kovalentní hydridy, iontové a kovalentní oxidy, oxidy kyselinotvorné, zásadotvorné a amfoterní. Voda.
• Organická chemie (Vazby v molekulách organických sloučenin. Vlastnosti organických sloučenin, základní typy reakcí, Názvosloví - principy. Izomerie. Uhlovodíky (názvy uhlovodíkových zbytků, nenasycené uhlovodíky, areny. Halogenderiváty uhlovodíků, nitrosloučeniny, aminy - různé typy). Alkoholy a fenoly, chinony, ethery. Aldehydy a ketony. Karboxylové kyseliny. Přehled názvů a struktur biologicky významných kyselin (mono- a dikarboxylových nesubstituovaných nasycených a nenasycených, substitučních derivátů - hydroxykyselin a ketokyselin). Optická izomerie. Močovina. Heterocyklické sloučeniny. Močová kyselina.
• Biochemie (Sacharidy - rozdělení, význam, struktura nejdůležitějších monosacharidů (acyklické formy, odvození poloacetalových cyklických forem, anomerie), estery cukrů, vznik glykosidové vazby. Redukující a neredukující disacharidy, polysacharidy.), (Lipidy - mastné kyseliny vázané v lipidech, acylglyceroly, hydrolýza tuků a olejů, mýdla, žluknutí, hlavní součásti fosfolipidů. Steroidy - struktura steranu, biologicky významné steroidy.), (Purinové a pyrimidinové báze nukleových kyselin, struktura a názvy nukleosidů a nukleotidů, základní rysy struktury nukleových kyselin, jejich druhy a funkce v průběhu transkripce a translace.), (Aminokyseliny a bílkoviny: Názvy a struktury všech dvaceti standardních aminokyselin, polarita jejich postranních řetězců, ionizace. Vznik peptidové vazby, tvorba názvu peptidu. Struktura bílkovin - primární - kvartérní struktura, stabilizace sekundární, terciární a kvartérní struktury. Denaturace bílkovin. Základní typy bílkovin.), (Funkce enzymů, hlavní třídy. Významné enzymy trávicí soustavy. Funkce vitaminů, chemické názvy. Anabolický a katabolický charakter metabolických drah, význam oxidačních reakcí, makroergní sloučeniny a energetický efekt metabolismu. Úloha citrátového cyklu a koncového dýchacího řetězce. Konečné produkty aerobního a anaerobního odbourání glukosy, beta-oxidace vyšších karboxylových kyselin a dusíkatých látek.), (Hormony - základní charakteristika a funkce).

Biologie:

• Učebnice biologie v rozsahu učiva na gymnáziu.
• Jelínek, J., Zicháček, Vl.: Biologie pro gymnázia, 2014.
• Rosypal, S. a kol.: Přehled biologie. Scientia, Praha, 2003.
• Šmarda, J.: Genetika pro gymnázia. Fortuna, Praha, 2003.
• Snustad, D. P., Simmons, M. J.: Genetika, MU Brno (překlad), 2009.

Chemie:

• Učebnice chemie v rozsahu učiva na gymnáziu.
• Vacík et al.: Přehled středoškolské chemie. Praha.

Uchazeč k podané přihlášce na všechny studijní programy / obory na LF OU s výjimkou doktorských studijních programů / oborů připojí přílohu – Potvrzení příslušného praktického lékaře, že uchazeč je schopen studia a výkonu povolání v uvedeném programu / oboru! V potvrzení musí být uveden konkrétní studijní program/obor, pro který je vydáno. Na jednu přihlášku je možné uvést pouze jeden ze zvolených studijních programů/oborů, tzn. při zájmu o dva programy/obory podává uchazeč dvě elektronické přihlášky a dodá dvě lékařská potvrzení – vždy pro konkrétní zvolený program/obor.

Žádné jiné přílohy na fakultu předem nezasílejte, není-li u konkrétního studijního programu/oboru stanoveno jinak - pokud to bude nutné, budete o jejich doručení vždy požádáni.

• Potvrzení praktického lékaře