Nabízené studijní programy a obory pro přijímací řízení

1.1. Dosažení vysokoškolského vzdělání

1.2.1. Dosažení vysokoškolského vzdělání v České republice

[1] Podmínka pro navazující magisterské studijní programy pro všechny oblasti vzdělávání: Každý uchazeč musí řádně ukončit kterýkoliv typ studijního programu (tedy studijní program bakalářský, magisterský).

[1.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[1.2] Doklad prokazující splnění podmínky: Vysokoškolský diplom.

1.2.2. Dosažení vysokoškolského vzdělání mimo Českou republiku

[1] Podmínka pro navazující magisterské studijní programy pro všechny oblasti vzdělávání: Každý uchazeč musí řádně ukončit kterýkoliv typ studijního programu (tedy studijní program bakalářský, magisterský).

[1.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[1.2] Způsob splnění podmínky: Absolvování studia ve vysokoškolském studijním programu.

[1.3] Místo (instituce) splnění podmínky: Zahraniční vysoká škola.

[1.4] Doklad prokazující splnění podmínky: Rozhodnutí veřejné vysoké školy v České republice o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (neboli rozhodnutí o nostrifikaci), zahraniční doklad o zahraničním vysokoškolském vzdělání.

[1.5] Zvláštní možnost ověření splnění podmínky: Každá vysoká škola s institucionální akreditací je povinna ověřovat splnění podmínky vlastním posuzováním výlučně pro účely přijímacího řízení do studijních programů uskutečňovaných jí samotnou, či uskutečňovaných kteroukoliv její fakultou.

[1.6] Zvláštní možnost ověření splnění podmínky na Ostravské univerzitě: Postup ověřování splnění podmínky je vymezen (definován) v interním řídicím aktu Ostravské univerzity, kterým je Opatření rektora č. 118/2020 s účinností od 12. listopadu 2020. Za úkony spojené s posouzením získaného vzdělání bude stanoven poplatek rektorem OU, přičemž maximální výše poplatku činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2 zákona.

1.2. Intenzivní péče v pediatrii a neonatologii – kombinovaná forma

[1] Studium je určeno pro uchazeče/ky, kteří jsou absolventy bakalářského studijního programu Pediatrické ošetřovatelství, nebo pro absolventy bakalářského studijního programu Všeobecná sestra, kteří získali specializovanou způsobilost v oboru Dětská sestra podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s nařízením vlády č. 31/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 164/2018 Sb. Ověřenou kopii dokladu o získaném vzdělání uchazeč/ka přiloží k přihlášce. Splnění požadovaného bakalářského vzdělání – odborné kvalifikace je podmínkou přijetí ke studiu. Kdy v rámci celkového bodového hodnocení bude tento stav obodován (absolvent příslušného bakalářského studijního programu / oboru nebo absolvent příslušného bakalářského studijního programu + udělená specializovaná způsobilost v oboru Dětská sestra = 1 bod, absolvent jiného bakalářského studijního programu / oboru nebo absolvent příslušného bakalářského studijního programu + neudělená specializovaná způsobilost v oboru Dětská sestra = 0. Nedodá-li uchazeč požadované dokumenty týkající se typu bakalářského studijního programu a dané kvalifikace v termínu, bude uchazeči přiděleno 0 bodů. Při nesplnění této dílčí podmínky, nemůže být uchazeč přijat ke studiu.

[2] Písemná část přijímací zkoušky má podobu písemného znalostního elektronického testu vyplňovaného uchazeči na počítačích umístěných v prostorách fakulty/univerzity s volbou odpovědí, kdy pouze jedna odpověď bude správná. Pouze ve výjimečném případě lze konat přijímací zkoušku mimo sídlo fakulty/univerzity a to pouze na základě schválené žádosti podané děkanu fakulty a pouze na základě vážných a řádně doložených důvodů. Každá otázka bude mít pouze jednu správnou odpověď, za níž se bude považovat ta nejvíce správná a nejvíce vystihující odpověď na danou otázku.

[3] Obsah písemného testu: odborný znalostní test – odborná problematika ošetřovatelství v intenzívní péči v pediatrii a neonatologii. Písemný test bude mít 30 otázek. Za každou správnou odpověď budou přiděleny 2 body.

[4] Každý uchazeč může získat v této části přijímací zkoušky nejvýše 60 bodů.

[5] Každý uchazeč, který získá méně než 25 bodů v této části přijímací zkoušky, nesplnil přijímací zkoušku a/nebo nesplnil požadavek na kvalifikaci – nebude přijat ke studiu.

[6] Pořadí uchazečů u přijímacího řízení bude stanoveno součtem získaných bodů z jednotlivých částí přijímací zkoušky – písemný test (maximum – 60 bodů, minimum 25 bodů), vzdělání nebo kvalifikace v požadovaném bakalářském programu (maximum – 1 bod, minimum – 0 bodů) a ústní pohovor (maximum – 60 bodů, minimum – 20 bodů).

[7] Konkrétní datum konání příslušné části přijímací zkoušky bude konkrétnímu uchazeči oznámeno v pozvánce k přijímací zkoušce, včetně dalších podrobných informačních pokynů, jež bude odeslána v aplikaci e-přihlášky. Pozvánku v tištěné podobě univerzita nezasílá. Termín, na který bude uchazeč pozván, se pro něj stává závazným a neměnným.

[8] Náhradní termín pro všechny části přijímací zkoušky, kromě talentové zkoušky: není stanoven.

1.3. Ústní přijímací zkouška

[1] Intenzivní péče (kombinovaná forma).

[1.1] Ústní část přijímací zkoušky má podobu pohovoru před zkušební komisí sestávající z nejméně tří akademických pracovníků fakulty.

[1.2] Každý uchazeč může získat v této části přijímací zkoušky nejvýše 60 bodů.

[1.3] Každý uchazeč, který získá méně než 20 bodů v této části přijímací zkoušky, nesplnil přijímací zkoušku a nebude přijat ke studiu.

[1.4] Cíl ústní části přijímací zkoušky – ústního pohovoru: Zjistit motivaci pro studium oboru, zájem o obor, zjistit předpoklady pro vysokoškolské studium a celkovou úroveň verbálního projevu uchazeče.

[1.4.1] Povinné dokumenty k pohovoru doručené na studijní oddělení do 2.listopadu 2026: Potvrzení o realizované klinické praxi v oboru. Návrh své závěrečné práce. Zahraniční zkušenosti v oboru (odborná stáž, studijní pobyt, klinická praxe). Prokazatelné aktivity uchazeče ve zvoleném oboru studia (aktivní účast na odborných konferencích, publikační činnost, dobrovolnické a jiné aktivity apod.)

[1.5] Seznam okruhů pro ústní část přijímací zkoušky – ústní pohovor je tento:

[1.5.1] Odborná praxe (minimálně dvouletá) v oboru intenzívní péče: Bodové hodnocení: 0 – 15 bodů (10 let a více = 15 bodů, 5 – 9 let = 10 b, 2 – 4 roky = 5 b., méně než 2 roky = 0 bodů)

[1.5.2] Návrh diplomové práce, motivace ke studiu: Bodové hodnocení: 0 – 30 bodů

[1.5.3] Přednosti uchazeče (volnočasové aktivity – odborné konference, publikační činnost v oboru, zahraniční zkušenosti apod.): Bodové hodnocení: 0 – 15 bodů

[1.5.4] Celkový výsledek přijímací zkoušky je dán součtem získaných bodů z jednotlivých částí přijímací zkoušky – písemný test (minimum 25 bodů) a ústní část přijímací zkoušky (ústní pohovor minimum 20 bodů) a požadovaná kvalifikace (minimum 1 bod).

[1.6] Konkrétní datum konání příslušné části přijímací zkoušky bude konkrétnímu uchazeči oznámeno v pozvánce k přijímací zkoušce, včetně dalších podrobných informačních pokynů, jež bude odeslána v aplikaci e-přihlášky. Pozvánku v tištěné podobě univerzita nezasílá. Termín, na který bude uchazeč pozván, se pro něj stává závazným a neměnným.

[1.7] Náhradní termín pro všechny části přijímací zkoušky, kromě talentové zkoušky: není stanoven.

Přijímací zkouška nemůže být prominuta.

1. Věkové a fyziologické odlišnosti dětského věku
   Základní anatomické a fyziologické odlišnosti dětského věku, orientační hodnoty vitálních funkcí v jednotlivých věkových kategoriích, specifika dýchacího systému u novorozenců, kojenců a malých dětí.
2. Monitorace v intenzivní péči
   Základní principy monitorace vitálních funkcí, pulzní oxymetrie (SpO₂), kapnometrie a kapnografie (EtCO₂), invazivní monitorace arteriálního krevního tlaku.
3. Dýchací systém a respirační selhání
   Příznaky a hodnocení respirační insuficience a respiračního selhání, stridor, cyanóza, hemoptýza, základní interpretace krevních plynů při poruchách dýchání.
4. Umělá plicní ventilace a pokročilá respirační podpora
   Základní principy neinvazivní a invazivní ventilační podpory, CPAP a BiPAP, princip vysokofrekvenční oscilační ventilace (HFOV), základní princip a indikace extrakorporální membránové oxygenace (ECMO).
5. Oběh, perfuze a šok
   Hodnocení oběhového stavu a periferní perfuze, kapilární návrat, základní typy šoku, principy iniciální objemové terapie u dítěte v šokovém stavu.
6. Cévní vstupy v intenzivní péči
   Základní typy cévních vstupů, indikace a možnosti využití intraoseálního vstupu, principy a využití arteriální katetrizace.
7. Akutní alergické stavy
   Rozpoznání a základní management anafylaxe, adrenalin jako lék první volby, základní principy jeho podání.
8. Neurologie a neurointenzivní péče
   Hodnocení stavu vědomí včetně Glasgow Coma Scale, status epilepticus a principy jeho akutního managementu, intrakraniální tlak a mozkový perfuzní tlak.
9. Výživa, renální problematika a eliminační metody
   Základní principy enterální a parenterální výživy v intenzivní péči, indikace parenterální výživy, hematurie, základní principy a indikace eliminačních metod se zaměřením na hemodialýzu.
10. Acidobazická rovnováha
    Základní principy hodnocení acidobazické rovnováhy a interpretace krevních plynů, rozlišení základních poruch acidobazické rovnováhy se zaměřením na respirační acidózu.
11. Kardiopulmonální resuscitace v dětském věku
    Rozpoznání kritického stavu a indikace k zahájení kardiopulmonální resuscitace, základní postup KPR u dětí, defibrilovatelné a nedefibrilovatelné rytmy, defibrilace a postup po výboji, základní farmakoterapie během KPR.

1. Mixa V, Heinige P, Vobruba V, et al. Dětská přednemocniční a urgentní péče. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing; 2021. ISBN 978-80-271-3088-7 (tištěná verze), ISBN 978-80-271-4413-6 (PDF).
   Využitelnost: Základní pediatrická urgentní a intenzivní péče; fyziologické odlišnosti, dýchání, oběh, cévní vstupy, anafylaxe, křečové stavy a další akutní stavy.
2. Kapounová G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing; 2020. ISBN 978-80-271-0130-6 (tištěná verze), ISBN 978-80-271-1550-1 (PDF).
   Využitelnost: Monitorace, invazivní vstupy, umělá plicní ventilace, HFOV, ECMO, výživa, eliminační metody, neurologická monitorace a acidobazická rovnováha.
3. European Resuscitation Council; Česká resuscitační rada. Algoritmus rozšířené resuscitace dětí. Guidelines 2025.
   Využitelnost: Aktuální postup rozšířené resuscitace dětí; defibrilace, léky při KPR, nedefibrilovatelné a defibrilovatelné rytmy a poresuscitační péče.
4. Šumník Z, Jabandžiev P, Janota J, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha: Galén; 2025. 632 s. ISBN 978-80-7492-777-5.
   Využitelnost: Aktuální česká vysokoškolská učebnice; obecná pediatrie, vývoj dítěte a adolescence, růst, psychomotorický vývoj a intenzivní péče.
5. Müllerová Dissou J. Křeče – diagnostika a terapie. Pediatrie pro praxi. 2024;25(5):282–285. doi: 10.36290/ped.2024.054.
   Využitelnost: Recentní český přehled zaměřený na křečové stavy u dětí, včetně status epilepticus, diferenciální diagnostiky a terapie.
6. Plavka R. Základní principy mechanické ventilace u nezralých novorozenců a používané ventilační módy. Česko-slovenská neonatologie. 2023;29(2):108–120.
   Využitelnost: Principy invazivní mechanické ventilace novorozenců a ventilační režimy, včetně vysokofrekvenční oscilační ventilace (HFOV).
7. Havránek J, Heinige P, Kontuľová S, Kollárová L, Formanová J, Navrátilová A. Úvod do problematiky acidobazické rovnováhy. Pediatrie pro praxi. 2025;26(1):14–16. doi: 10.36290/ped.2025.003.
   Využitelnost: Recentní pediatrický přehled ABR: pH, HCO₃⁻, pCO₂, metabolické a respirační poruchy, kompenzace a kombinované poruchy.