Ostravská univerzita používá na svých webových stránkách soubory cookies i další analytické nástroje. Rozumím

OU > O univerzitě > Struktura univerzity > Fakulty a ústavy > Lékařská fakulta > O fakultě > Aktuality

Ostravská univerzita

  • Obrázek

Profesor Zdeněk Jirák obdržel cenu za rozvoj ústavu

Prof. MUDr. Zdeněk Jirák, CSC. se stal v pořadí třetím laureátem tohoto ocenění na LF OU.

U příležitosti konference Globální problémy veřejného zdravotnictví 2019, konané ve dnech 31.10.-1.11.2019 bylo udělené výroční ocenění „Za významný přínos rozvoji Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU“ prof. MUDr. Zdeňkovi Jirákovi, CSc. Stal se tak celkově třetím laureátem ceny po MUDr. Mileně Menzlové, CSc. a RNDr. Věře Toršové, CSc. Bohatý profesní životopis pana profesora Zdeňka Jiráka, z něhož úryvky uvádíme níže, jednoznačně dokládá, že si toto ocenění plně zaslouží.

Po promoci nastoupil na Oddělení hygieny práce a nemoci z povolání KHS ve Zlíně. Zde pod vedením žáků prof. Roubala z bývalého Ústavu práce Baťovy nemocnice ve Zlíně, MUDr. Maloně a MVDr. Pokorného, se začal věnovat oblasti pracovního lékařství.

Kromě hygienického dozoru v bývalých Baťových závodech (tehdy Svit Gottwaldov) pracoval v ambulanci Oddělení nemocí z povolání a současně malým úvazkem i jako sekundář na Interním oddělení Krajské nemocnice ve Zlíně. Po reorganizaci krajů v roce 1960 působil 4 roky jako vedoucí Oddělení hygieny práce OHS ve Vsetíně. V roce 1964 byl jmenován vedoucím Odboru hygieny práce KHS v Ostravě. Jeho prvním úkolem po nástupu do Ostravy bylo vybudovat nové moderní pracoviště hygieny práce v rámci novostavby přidělené krajem KHS Ostrava – nynější Zdravotní ústav Ostrava.

Největší zdravotní problém v té době představovala uhlokopská pneumokonióza, na kterou onemocnělo ročně několik set horníků a na kterou umírali horníci nezřídka před dosažením padesátého roku života.

Byl zaveden systém centrální evidence počtu celoživotně odpracovaných hodin pro každého horníka, který byl propojen s výsledky měření prašnosti na jednotlivých důlních pracovištích. Potřeba výpočtu dávky vdechnutého prachu jej přivedla k nutnosti zabývat se fyziologií práce. Postupně byla proměřena velikost plicní ventilace u všech důlních profesí, což umožnilo výpočet množství celoživotně vdechnutého prachu individuálně pro každého horníka.

Ve spolupráci s pracovníky odd. nemocí z povolání a patology bylo možné na základě rtg. snímků plic, velikosti celkového množství za život vdechnutého prachu a množství prachu a křemene zjištěných v plicích zemřelých horníků, stanovit tzv. kritickou kumulativní dávku prachu a křemene, což je množství prachu, které ještě nevede k onemocnění uhlokopskou pneumokoniózou respektive, které způsobí jen lehkou formu pneumokoniózy u 5 % případně 10 % horníků. Preventivní vyřazování horníků po dosažení kritické kumulativní dávky prachu na neriziková pracoviště bylo postupně zavedeno na všech ostravských uhelných dolech, a nakonec uzákoněno pro všechna důlní pracoviště s rizikem silikózy a uhlokopské pneumokoniózy v rámci celé republiky.

Stál za řadou racionalizačních studií na základě jejichž výsledků byly komplexně zhodnoceny pracovní podmínky jednotlivých hutních profesí a následně byla realizována technická opatření k odstranění operací vedoucích k přetěžování zaměstnanců nebo rozvoji nemocí z povolání. Vedle úkolů souvisejících s řízením hygienického dozoru a vedením Odboru hygieny práce a pracovního lékařství v rámci Severomoravského kraje, byla rozsáhlá i jeho výzkumná a pedagogická činnost. Výzkumná činnost se zaměřovala kromě problematiky prašnosti především na problematiku fyzické a tepelné zátěže.


Zveřejněno / aktualizováno: 12. 11. 2019

facebook
rss
social hub