| Anotace | Cévní mozková příhoda (CMP) je významnou příčinou úmrtnosti i nemocnosti v globálním měřítku (Zawawi et al., 2020). V roce 2021 byla celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí po ischemické chorobě srdeční a COVID-19 (Global Burden of Disease Study, 2021). Následky CMP ovlivňují kvalitu života a soběstačnost pacientů (Fryer et al., 2016). Prognózy Světové organizace pro CMP (World Stroke Organization) očekávají nárůst úmrtnosti na CMP o 50 % do roku 2050 (Feigin et al., 2023). Self-management (SM) může přeživším po CMP podpořit zotavení (Fryer et al., 2016). Cílem je, aby jednotlivci zvládli žít s chronickým onemocněním, přičemž priority se mění v různých fázích rekonvalescence (Pearce et al., 2015). Edukace v SM rozvíjí praktické dovednosti pacientů k zvládání symptomů, rozhodování a zahrnuje medicínský, rolový a emocionální SM (Gurková, 2017). Programy SM mohou zahrnovat edukaci o onemocnění, řešení problémů, rozhodování, dovednosti ke zvládání situací, stanovování cílů, aktivní přístup (Fryer, et al. 2016). Mezinárodní směrnice, European Stroke Action Plan (ESAP) 2018-2030 (Norrving et al., 2018), doporučují nabídnout pacientům podporu SM včetně aktivního řešení problémů a individuálního stanovení cílů (Fugazzaro et.al., 2021). Jedním z klíčových výsledků účinných programů SM je zvýšení sebeúčinnosti (self-efficacy), tedy přesvědčení jednotlivce o vlastní schopnosti zvládat požadavky spojené s nemocí a zotavením (Bandura, 1997), což je spojeno s lepší adherencí, rehabilitační motivací, efektivnějším zvládáním symptomů i emocí po CMP (Jones et al., 2016). Rostoucí význam mají patient-reported experiences (PREs), tedy zkušenosti pacientů, které představují cenný zdroj informací, jak vnímají poskytovanou péči, podporu a vlastní proces zotavení. Implementace přístupu zaměřeného na člověka v rámci péče o pacienty po CMP, zohledňující individuální potřeby, by mohla podpořit inovativní přístupy v praxi, zejména u mladších dospělých pacientů (Holloway et al., 2021). |
