Pacient často přichází s vytištěným výstupem od chatbota. Musíme být připraveni, říká Ondřej Volný.

ChatGPT není lékař, ale přesto se na něj lidé obracejí se svými dotazy ohledně zdraví, podobně jako kdysi na vyhledávač Google. V čem je rozdíl? Odpovídá neurolog a poradce ministra zdravotnictví pro oblast AI docent Ondřej Volný.

Konferencí o umělé inteligenci je dnes mnoho. Proč přidávat další?

Protože ta naše AdvanceMed je jiná. Zaměřuje se výhradně na zdravotnictví a medicínu, což je rozdíl. Nesnažíme se přehledově mapovat celou oblast AI, chceme dostat konkrétní informace ke konkrétním lidem: k lékařům, sestrám, vedení nemocnic, ale i pacientům a pacientským organizacím.

Motto druhého ročníku bylo, že jde o konferenci pro všechny – přišli studenti, vývojáři, startupy i zástupci venture kapitálových fondů. Vedle ministra zdravotnictví se zúčastnil i zmocněnec vlády pro umělou inteligenci. Letos jsme měli hosty z Polska, Slovenska, Spojených států, Švédska a zástupkyni Světové zdravotnické organizace. Taková konference ve střední Evropě chyběla.

Zaměřujete se jen na přednášky, nebo z toho vychází i něco hmatatelného?

Záleží mi na tom, aby měla konference praktické výstupy. Každý ročník pořádáme ve spolupráci s Moravskoslezským inovačním centrem takzvaný Pitch Deck Session – studenti a mladí vývojáři prezentují svá řešení přímo před potenciálními investory a dostávají zpětnou vazbu. Z této spolupráce vzešla například soutěž Zdravotnictví Challenge 4.0, kterou zaštítil pan ministr a která probíhá na Vysoké škole báňské. Nemocnice přijde s konkrétním problémem, studenti a doktorandi navrhnou řešení. Máme i zpětnou vazbu od účastníků, kteří teď vedou diskuse o komercionalizaci svých projektů.

Pacienti dnes otázky o zdraví běžně kladou chatbotům. Jak na to reaguje medicína?

S určitým zpožděním, ale reaguje. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s naší odbornou společností a Českou asociací pro umělou inteligenci připravilo příručku AI pro pacienty, která je ke stažení zdarma a vznikala i za účasti Národní asociace pacientských organizací. To je jeden výstup. Druhý je, že o tom konečně mluvíme otevřeně.

Víme ze studií, že zhruba pětina všech dotazů, které lidé světově pokládají jazykovým modelům, se týká zdraví – vlastního nebo někoho blízkého. Není to okrajová záležitost. A já to potvrzuji i ze své neurologické ambulance: pacienti přicházejí s vytištěným dokumentem, který vznikl v rozhovoru s chatbotem. Totéž mi říkají praktičtí lékaři z Moravskoslezského kraje. Musíme být na to připraveni.

„Zhruba pětina všech dotazů, které lidé světově pokládají jazykovým modelům, se týká zdraví.“

Je to problém, nebo příležitost?

Obojí. Problém spočívá v tom, že běžné jazykové modely nejsou zdravotnické prostředky, protože nejsou trénovány primárně na medicínských datech, mají riziko halucinací a výstupy nemusejí být vždy spolehlivé. Příležitost vidím v tom, že pacient, který dostane od lékaře složitou zprávu, si ji může nechat chatbotem jednoduše vysvětlit. To je legitimní využití.

OpenAI ostatně nedávno spustila ChatGPT Health, což je model zaměřený na zdravotní témata. Zatím funguje jen ve Spojených státech, protože v Evropě platí přísnější regulace. Ale směr je jasný: jak OpenAI, tak Anthropic si uvědomují, jak velká část zdravotních dotazů na jejich platformy míří, a reagují na to vývojem specializovanějších nástrojů.

Kde v českém zdravotnictví umělá inteligence skutečně funguje? Ne v pilotních projektech, ale v reálné praxi?

Jediné řešení s umělou inteligencí, které má dnes v Česku úhradu ze zdravotního pojištění, je screening diabetické retinopatie. Oční pozadí pacienta s diabetem nafotí přístroj, snímek vyhodnotí AI a výsledek se vykazuje pojišťovně jako standardní výkon. To je zatím výjimka.

Ostatní certifikovaná řešení fungují jako takzvané decision support systémy – druhý pár očí pro radiologa nebo specialistu. Například analýza mamografických snímků: některá zdravotnická zařízení nabízejí ženám možnost nechat snímek vyhodnotit AI za příplatek. Ale finální slovo má vždy lékař. Princip human in the loop platí a bude platit.

Jak dlouho trvá, než AI řešení získá v Česku certifikaci zdravotnického prostředku?

Dnes se pohybujeme kolem dvanácti až osmnácti měsíců. Jde o certifikaci podle evropské regulace MDR a nově i v kontextu AI Actu. Produkt s AI prvky prochází nezávislými certifikačními autoritami, které posuzují, zda je kvalitní, srovnatelný s lidskými experty a zda bylo provedeno dostatečné testování. Snaha je zkrátit tento proces na šest měsíců i méně – a je potřeba, aby i certifikační orgány měly dost personálu, který problematice AI rozumí.

Jak se praktičtí lékaři vůbec dozví o širokém spektru AI nástrojů?

Naše odborná společnost, která zastřešuje konferenci AdvanceMed, letos zahájila spolupráci se Sdružením praktických lékařů Moravskoslezského kraje a pořádá pro ně půldenní přednáškový a praktický seminář, který je zaměřený na to, co mají praktici a ambulantní specialisté dnes k dispozici. Mnozí z nich o těch nástrojích prostě nevědí. Existují řešení pro vyřizování telefonního rozhovoru mezi pacientem a ambulancí, administrativní nástroje, chytré fonendoskopy s AI, česká řešení pro analýzu EKG. To vše je dostupné, ale jen tehdy, když se o tom dozvíte.

Vydal jste ucelenou monografii o AI ve zdravotnictví. Pro koho ji píšete?

Primárně pro zdravotnické profesionály: lékaře, sestry, radiologické asistenty, management nemocnic. Pokrývá všechny obory, kde už existují certifikovaná AI řešení: dermatologie, kardiologie, gastroenterologie, neurologie, psychiatrie, telemedicína. Jsou tam i kapitoly o právních otázkách, ochraně dat a nakládání s nimi. Napsali jsme to ale tak, aby to bylo srozumitelné i pro nezdravotníky.

Teď připravujeme druhou knihu, která bude zaměřena konkrétně na praktické lékaře a ambulantní specialisty. Vyjít by měla ještě letos.

Jak vypadá vzdělávání lékařů v oblasti AI? Je systémové, nebo záleží na iniciativě jednotlivce?

Zatím spíše záleží na iniciativě. AI není povinnou součástí postgraduálního vzdělávání lékařů – zatím. Lékařská fakulta Ostravské univerzity byla první v Česku a na Slovensku, která založila vlastní katedru umělé inteligence; mám čest být jejím přednostou. V únoru jsme uspořádali celodenní hybridní Med-AI seminář pro studenty lékařských fakult z celého Česka a Slovenska, pod záštitou ministrů obou zemí. Zájem o seminář vyjádřila i zástupkyně WHO – je možné, že formát přeneseme i do dalších zemí.

Na IPVZ – Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví – vznikla katedra AI a jsou tam už konkrétní kurzy pro lékaře po ukončení studia. To jsou první systémové kroky. Ale tempo, jakým se AI vyvíjí, je rychlejší než tempo vzdělávacích institucí. Proto píšeme knihy, pořádáme konference a zástupci naší odborné společnosti CSAIM ČLS JEP (csaim.cz) jsou pravidelně zváni na kardiologické, neurologické, psychiatrické či ORL kongresy a říkáme: tohle existuje, tohle byste měli znát.

Virtuální realita (VR) se používá čím dál častěji jako nástroj rehabilitace v nemocnicích. Co přináší a má význam i v domácím prostředí?

Naše pracoviště spolupracuje s VR Vitalis, které má certifikaci zdravotnického prostředku. Testovali jsme rehabilitaci ve virtuální realitě u pacientů po cévní mozkové příhodě anebo s Parkinsonovou nemocí. Výsledky jsou zajímavé: pacienti, kteří cvičili ve virtuální realitě, vykazovali vyšší motivaci pokračovat i s fyzioterapeutem. Virtuální prostředí s prvky gamifikace je zkrátka přijatelnější než nemocniční pokoj.

Pracujeme i na výzkumné studii, která sleduje vliv VR na náladu a snižování úzkosti po mozkové příhodě – to jsou komplikace, které se u těchto pacientů běžně vyskytují. A ano, rehabilitace v domácích podmínkách je reálná. Pacient by mohl cvičit doma, ale vyžaduje to, aby měl dobré připojení na internet a zároveň podporu od někoho, kdo by jej hlídal v době, kdy se má na sobě brýle, aby se nezranil. Brýle je možné zapůjčit, ale úhrada zatím neexistuje, nicméně probíhá řízení o zavedení kódů a úhrad i pro tato zařízení.

Rozhovor vyšel v magazínu POSITIV Business & Style.

Zveřejněno / aktualizováno: 19. 06. 2026