Docentka Ivana Kacířová byla opětovně zvolena do čela EACPT

Primářka Oddělení klinické farmakologie Ústavu laboratorní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity Ivana Kacířová dosáhla mimořádného úspěchu na mezinárodní úrovni. Jako dosavadní předsedkyně České společnosti klinické farmakologie byla opětovně zvolena delegáty z 30 evropských zemí do exekutivního výboru Evropské společnosti klinické farmakologie a terapeutiky (EACPT) na své druhé funkční období.

Tento úspěch, který je v šedesátileté historii EACPT zcela ojedinělý, potvrzuje odborné kvality docentky Kacířové a zdůrazňuje významné postavení Ústavu klinické farmakologie Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Oddělení klinické farmakologie Fakultní nemocnice Ostrava na národní i evropské úrovni.

Při této příležitosti nabízíme reportáž z nejnovějšího čísla Nemocničních listů (magazínu Fakultní nemocnice Ostrava) o Oddělení klinické farmakologie, kterému šéfuje právě paní docentka Kacířová.

Jedinečné pracoviště svého druhu v Česku

Personalizovaná farmakoterapie znamená úpravu medikace, kdy je lék pacientovi tzv. šitý na míru. Ve FN Ostrava ji uplatňuje Oddělení klinické farmakologie (OKF) Ústavu laboratorní medicíny. Prostřednictvím metody s názvem Terapeutické monitorování léčiv se zjišťuje, zda pacienti dosáhli v organismu správné hladiny léků.

Zmíněná metoda se nevyužívá u všech pacientů, ale většinou na vyžádání lékařů. Cílem je změřit aktuální hladinu léků v organismu (většinou v krvi), a pokud nejsou hodnoty správné, vyškolení farmakologové nebo farmaceuti navrhují další postup. V potaz přitom berou, jestli je pacient muž anebo žena, kolik má let, v jaké je kondici, jak mu fungují játra a ledviny, jaké další léky užívá anebo jak závažný je stav nemoci, s níž se léčí. Všechny tyto a mnoho dalších atributů jsou nesmírně důležité k tomu, aby se nastavilo správné dávkování užívaného léku. U každého člověka se totiž vstřebá nebo naopak vylučuje jinak. „Je to o přizpůsobení léčby danému pacientovi v daný čas, při dané diagnóze a v daném zdravotním stavu. Když to zjednoduším, tak někomu stačí na bolest zubu půl Paralenu, někdo jiný ale potřebuje dvě tabletky,“ vysvětluje na příkladu primářka Oddělení klinické farmakologie doc. MUDr. Ivana Kacířová, Ph.D.

Lékaři dostávají kompletní servis

OKF v ostravské fakultní nemocnici je jedinečným pracovištěm svého druhu v České republice. Lékaři totiž dostanou kompletní servis. „Jsme unikátní v tom, že nedodáme jen číslo jako hladinu léku, které se změří, ale kompletní psané doporučení. To se skládá z naměřené hladiny a také z konzilia klinického farmakologa, případně farmaceuta. Dáváme odpověď na to, jestli je hladina v pořádku, a pokud není, lékaři od nás obdrží informaci, jakým způsobem dávkování upravit nebo (v případě předávkování), na jak dlouho lék vysadit, aby vše bylo v optimu,“ uvádí docentka Kacířová, která dodává, že její tým k vyhodnocení používá speciální software. „Díky němu jsme schopni zjistit, jak nastavit dávky léčiv, abychom se dostali na optimální hodnoty. Tento typ servisu pro klinická pracoviště je v Česku ojedinělý.“

Skromné začátky

Historie OKF ve FN Ostrava sahá na přelom sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Základy položili prof. MUDr. Milan Grundmann, CSc., společně s RNDr. Hanou Brozmanovou, CSc. Oba dva mimochodem ve fakultní nemocnici stále působí. „Společně začali rozvíjet metodu terapeutického monitorování léčiv. Oddělení založili doslova na zelené louce. V té době měli k dispozici mnohem jednodušší přístroje než dnes a pouze několik látek, které se měřily. Po pětačtyřiceti letech je Oddělení klinické farmakologie jedinečným pracovištěm svého druhu nejen v Česku, ale i v Evropě,“ popisuje primářka Kacířová, která zde nastoupila v roce 1999: „O deset let později jsem se stala přednostkou tehdy samostatného Ústavu klinické farmakologie. Později jsme jako oddělení byli konsolidováni pod Ústav laboratorní medicíny, pod nímž působíme dodnes.“

Pochvala ze Spojených států amerických

Docentka Kacířová ve svém oboru platí za jednoho z největších odborníků u nás. Není proto divu, že je už druhým volebním obdobím předsedkyní České společnosti klinické farmakologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Zároveň je členkou exekutivního výboru Evropské společnosti klinické farmakologie (EACPT), do něhož byla zvolena delegáty 30 evropských zemí pro další funkční období. V šedesátileté historii této organizace se jedná o mimořádný úspěch. V minulosti také absolvovala roční stáž ve Spojených státech amerických, a to v Cincinnati v Ohiu a také dva týdny v Los Angeles, kde se učila od jednoho ze zakladatelů terapeutického monitorování léčiv – profesora Rogera Jelliffa, který později navštívil i její pracoviště ve FN Ostrava. „Strávil u nás asi týden. Napsal nám pak, že to je to nejlepší, co v tomto oboru viděl. Spojení špičkové laboratorní složky se složkou interpretační v podání klinických farmakologů ho doslova uchvátilo,“ těšilo docentku Kacířovou, kterou letos čeká také druhé kolo voleb do výkonného výboru Evropské společnosti pro klinickou farmakologii a terapii. Ve fakultní nemocnici kromě svého primariátu nově zastává také pozici předsedkyně Etické komise FNO.

Věda a výzkum hrají zásadní roli

Oddělení klinické farmakologie klade také velký důraz na vědecko-výzkumnou činnost. „Většina našich pracovníků má titul Ph.D., nebo je v přípravě. Děláme tzv. aplikovaný výzkum, k němuž využíváme cenné poznatky získané z rutinního zdravotnického provozu. Spousta věcí, které naměříme, se dá vědecky zpracovat. Snažíme se spolupracovat i s kliniky. Třeba s Klinikou infekčního lékařství jsme dělali výzkum léčiva, které se používá při léčbě pásového oparu. Spolupracujeme také s doc. MUDr. Pavlem Hradílkem, Ph.D., z Centra pro roztroušenou sklerózu, a dále pak například i s MUDr. Marií Lazárovou, Ph.D., a MUDr. Jozefem Dodulíkem z Interní a kardiologické kliniky v oblasti chronického srdečního selhání,“ říká primářka Kacířová, která je i přednostkou Ústavu klinické farmakologie na Lékařské fakultě Ostravské univerzity: „Před dvěma lety vešla v platnost nová pravidla Státního ústavu pro kontrolu léčiv, týkající se akademického výzkumu. Příprava našich projektů je od té doby administrativně náročnější, ale i přesto se nám daří získávat podporu pro vědecko-výzkumnou činnost formou grantů. Aktuálně jsme také domluveni na spolupráci s vědecko-výzkumným centrem LERCO. Sledovat bychom chtěli kardiotoxicitu léčiv užívaných při karcinomu prsu.“

Správná hladina léků závisí i na detailech

Kliničtí farmakologové ve FN Ostrava mají nejvíce práce v intenzivní péči. Stav některých pacientů na ARU nebo JIPkách se může velmi rychle měnit, na což musí lékaři být schopni reagovat. Pro to, aby účinnost léků byla co nejvyšší, přitom není rozhodující dávkování, ale správná hladina léčiva dosažená v organismu. „Podílí se na tom spousta faktorů. Pokud má třeba pacient polknout tabletku a místo toho ji před užitím rozdrtí, úplně to změní účinek. Záleží také na tom, jestli si pacient lék vezme ve správnou dobu, zda neužívá jiné léky, které mu mohou měnit prostředí v žaludku, případně urychlovat vylučování anebo naopak způsobují kumulování léků v organismu. Zmiňovaná metoda Terapeutické monitorování léčiv se někdy označuje jako ‚klíč k personalizované farmakoterapiiʻ. Napomáhá určit ideální dávku pro daného pacienta v daný čas,“ vysvětluje primářka Oddělení klinické farmakologie FNO. Podle ní o správném účinku léků častokrát rozhodují i zdánlivé maličkosti. Například to, čím je lidé zapíjejí: „Na některé léky není vhodný zelený čaj. Doporučuje se opravdu čistá voda. Důležité je, jestli lék užíváte před jídlem anebo až po něm. Záleží také na tom, jaká je tuková zátěž jídla. Někdy se kvůli tomu může změnit množství léčiva, které se vstřebá do organismu, anebo se posune doba nástupu jeho účinku.“

Zveřejněno / aktualizováno: 07. 07. 2025