Ostravská univerzita je na 2. místě mezi mladými českými univerzitami

Žebříček THE Young University Rankings 2021 srovnává mladé světové univerzity do 50 let. Ostravská univerzita (OU) se v tomto prestižním srovnání mezi mladými českými univerzitami umístila na 2. místě. Do žebříčku se jich z Česka dostalo šest. Při klasifikaci škol se brala v úvahu kvalita vyučování i výzkumu, publikace, zahraniční spolupráce a také úspěšnost přenosu výzkumu do praxe. Ostravská univerzita se na všechny tyto oblasti v posledních letech intenzivně soustředí.

Analýza rankignové společnosti THE sleduje 13 výkonnostních indikátorů. V tomto konkrétním výběru je zároveň upravuje tak, aby dávaly menší důraz na všeobecné renomé sledovaných institucí a více reflektovaly jejich společenskou úlohu. „THE obecně patří mezi ty, kteří se snaží školy hodnotit multikriteriálně a hledají při svých srovnáních nové strategie. Ve výsledku pak nesledují jen to, kdo ‚dělá dobrou vědu a skvěle učí‘,“ komentuje prestižní hodnocení prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Ostravské univerzity docent Pavel Drozd.

Ostravská univerzita už několik let pracuje na celkové proměně svého akademického prostředí, což se teď projevilo i ve vynikajícím umístění v žebříčku mladých univerzit. „Klíčem pro dosažení vysoké kvality je excelentní výzkum, protože pokud děláte výzkum, máte dobré projekty a internacionalizaci, transfer do praxe a přitahujete zahraniční studenty a partnery. To se potom odráží ve výuce, ovlivňuje to počet doktorandů a pracovníků na studenta a také celkové příjmy,“ představuje výčet důležitých indikátorů hodnocení prorektor Drozd.

„V uplynulých letech jsme se soustředili na podporu nových výzkumných týmů a vědeckých disciplín jako je fyzika nanomateriálů, genetická antropologie, buněčná terapie nebo edukační média,“ jmenuje prorektor Drozd konkrétní aktivity probíhající na Ostravské univerzitě. „Podmínkou interních projektů bylo zapojení nových excelentních pracovníků ze zahraničí, což přineslo řadu úspěchů ve formě publikací a mezinárodní spolupráce. Zároveň jsme budovali centrum pro transfer poznatků a technologií, protože tam jsme cítili slabé místo. Další klíčovou oblastí bylo řízení lidských zdrojů, které se právě na českých univerzitách ukázalo jako dlouhodobě značně opomíjené,“ upřesňuje prorektor Drozd.

Díky své velkosti a relativnímu mládí je Ostravská dynamickou univerzitou. „Momentálně budujeme v centru města dvě nová unikátní pracoviště za skoro miliardu korun – jedno zaměřené na studium lidského pohybu a druhé na uměleckou činnost. Také se snažíme o to, aby student nebyl jen číslo do statistiky, ale abychom z něj formovali skvělého absolventa, který se k nám bude rád vracet. To, co je pro nás poměrně unikátní, je naše aktivní zapojení do života města a regionu, od kterých zároveň cítíme silnou podporu,“ charakterizuje prorektor Drozd atmosféru na Ostravské univerzitě, která momentálně připravuje dva nové velké projekty, které se soustředí na podporu hlavních směrů výzkumu na OU – jeden v oblasti společenských a humanitních věd a jeden v oblasti biomedicíny.

THE Young University Rankings 2021

Zdroj: Times Higher Education: Young University Rankings 2021

THE Young University Rankings 2021 je výběr nejlepších světových univerzit založených po roce 1971. V roce 2021 bylo v žebříčku srovnáváno 475 institucí ze 68 zemí a nezávislých teritorií. Školy byly hodnoceny podle 13 ukazatelů v několika hlavních oblastech poslání univerzit: vzdělávání, výzkumu, transferu poznatků a internacionalizaci, čímž je zajištěno jejich komplexní a vyvážené srovnání.

Ostravská univerzita se v žebříčku celkově umístila na 301.–350. příčce jako druhá v Česku hned za Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Do výběru prestižní rankingové společnosti Times Higher Education (THE) se dostala také Univerzita Hradec Králové, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Hodnotící indikátory žebříčku

Zdroj: Portál vědaavýzkum.cz: Mladé české univerzity zažívají pokles, korejským se naopak daří

Hodnocení jednotlivých škol probíhalo v pěti hlavních kategoriích, které celkově pokrývaly třináct rozhodujících indikátorů. Jednalo se zejména o výuku, ve které se hodnotila reputace, poměr vyučujících na studenty, poměr doktorandů na studenty, poměr dokončených dizertací na počet vyučujících a institucionální příjem. V oblasti výzkumu byly zase srovnávány finanční prostředky na výzkum, produktivita tamějšího výzkumu a vědecká pověst pracoviště. Podle společnosti THE je indikátor finančních prostředků důležitý hlavně proto, že dostatek peněz je nutný k rozvoji excelentního výzkumu. Indikátor byl přitom normalizován vzhledem ke specifickým podmínkám v jednotlivých oborech.

Třetí hodnocenou oblastí byly citovanost, kterou se THE snaží kvantifikovat, do jaké míry jednotlivé školy přispěly k rozvoji lidského vědění. Data byla opět normalizována podle oborů. Další hodnocenou oblastí byla internacionalizace, kde se kladl důraz na procento zahraničních studentů, procento zahraničních pracovníků a mezinárodní vědeckou spolupráci. Posledním sledovaným indikátorem byl transfer znalostí. V této kategorii se primárně počítal výdělek, který se instituci podařilo získat ze spolupráce se soukromými firmami.

Zveřejněno / aktualizováno: 30. 06. 2021